Vypsaná fiXa - Detaily, texty písní

SHOW PANA LOBA

Pojď, půjdem ven, ať spolu zahlídnem

svět trochu jinak - podle pana Loba.

Z modrý lahve si dáme lok

jde s náma Craig - to je dobrej cvok.

 

Nesu tě na zádech do bytu v přízemí,

budem se milovat - usneme na zemi

a do našeho snu pomalu proniká...

Potom se vzbudíme a víme, kudy kam

 

na show pana Loba - show pana Loba už začne!

Nečekej a pojď!

 

Pojď, půjdem sem, ať spolu zažijem

svět trochu jinak - podle pana Loba.

Ten pán je fajn - možná je elf,

pustí nás dál - můžeme na výlet,

vítr je hřeben a další

 

show pana Loba - show pana Loba už začne!

Nečekej a pojď!

Jsme tady doma i s ostatníma a cítíme ty klíče,

co odemykaj vchod.

 

Nesu tě na zádech do bytu v přízemí,

a když už nemůžu, no tak mě vezmeš ty.

Úplně nahoře je jeho skrýš,

bude vysílat a ty ho uslyšíš.

 

Show pana Loba - show pana Loba už začne!

Nečekej a pojď!

Jsme tady doma i s ostatníma

na sever západ jih a taky na východ.

 

Křišťálový věže trčej do nebe a další

nový vrásky na chodníku doplnily starší.

Tvý srdce je opravený a mlátí jako divý,

v show pana Loba dopadá přímo na čáru

do protiofenzivy.

 

Pojď, půjdem ven, ať spolu zahlídnem svět trochu jinak.

 

To jo, to je nejvíc a to se mi líbí...

 

DISKOKAKTUS

Tvůj táta má doma spoustu drog,

který má schovaný pod postelí

v kapse ve flanelový košili

z roku devadesát čtyři.

To jsi se narodila ty

a přidala ses k bráchovi,

město je teď vaše - to se ví -

ostatní si lehli do rakví

a do těch rakví jim hraje

Čuk a Gek z NSDAP.

Prstem zvedákem odpovíš

a zpíváš svýmu tátovi

Sheena is punkrocker - a pak

tvůj táta řekne radostí fuck

a přes fuck nejede vlak.

Děda by radši Mišíka.

 

Co se asi bude dít,

když toužíte být víc?

Co se asi bude dít,

když toužíte...

 

Tak jdete dohromady na pivo

a trýzeň padá,

tak jdete dohromady na pivo

a to máš ráda.

Tak jdete dohromady na pivo

a trýzeň padá,

tak jdete dohromady

a dohromady vás posílá dál.

 

Tvůj táta má doma spoustu drog,

který má schovaný pod postelí

v kapse ve flanelový košili.

V tý košili chodí na ryby,

tam sedí, čumí, kouří a

jeho mozek je aeroplán.

Zhulený u tmavý hladiny

si představuje Karibik.

Máma doma na podpoře

zapije uklidňující lék,

večer před celou rodinou

řekne: Should I stay Or Should I go.

Normálně chytí hysterák

a ví to celej panelák.

Táta si píská Live is Life

a dal si s bráchou Give me Five,

potom se všichni obejmou

a to, co bylo, je jedno -

a něco bude, to je fakt.

Děda ví svý a nic neříká.

 

Co se asi bude dít,

když toužíte být víc?

Co se asi bude dít,

když toužíte...

 

Tak jdete dohromady na pivo

a trýzeň padá,

je to jak Karlík s celou rodinou

a čokoláda.

Tak jdete dohromady na pivo

a to máš ráda,

tak jdete dohromady

a dohromady vás posílá dál.

 

Do valení kamení...

 

DETAILY

Město je horký, srpnový,

že v srdci taje to takový

nejvíc a nejhůř studený místo.

Spící sopky se probudí,

byl dlouho pryč, kolem a v okolí.

Teď toužil a chtěl cítit blízkost.

 

Čau, mami!

Tak jsem tady zas.

Jsem agent Cooper - dám si koláč.

Hážu kříž na zem - hlavu mám nízko.

 

Mezi ním mezi ní byly detaily

a kusy rodiny, který se rozpadly.

Byl to šílenej horor - řev a taky vřískot.

Mezi ním mezi ní byly detaily

a kusy koláče, který dopadly

na ubrus a na zem.

Ale na stole bylo čisto.

 

Noci jsou vlahý a takový,

že srdce buší hladový,

cítíš to v sobě a víš to.

Hrdinové nekecaj a jdou

tam, kam nechce vůbec nikdo -

na nejvíc a nejhůř studený místo.

 

Čau, lidi! Tak jsem tady zas.

Jsem agent Cooper a jdu po vás.

Prostě to najdu - už jsem blízko.

 

Mezi ním mezi ní byly detaily

a kusy líčidel, který dopadly

na ubrus a na zem.

Ale po pláči bylo čisto.

 

Bolí to dlouho,

bolí to dál.

Bolí to dlouho.

Vzal za tu zataženou roletu

a vstal.

 

Mezi ním mezi ní byly detaily

a kusy líčidel, který dopadly

na ubrus a na zem.

Ale po pláči bylo čisto.

 

Hrdinové nekecaj a jdou do tmy.

Hrdinové nekecaj a jdou

tam, kam nechce nikdo.

 

BUBETKA

Bubetka má Gongona,

který jí uklidňuje hlavu,

když je zmatená nebo schoulená,

když to nemá cenu.

Je to holka, co má dost síly,

ale sem tam po něm šáhne

na pár minut - na chvíli,

když neví, jestli zvládne

ten svět z paneláků

a betonovejch bloků.

 

Žije tady s těma, co tu jsou

a neodejdou...

 

Ráno náruč otevírá,

noc byla jak černá díra.

Ráno náruč otevírá

a křičí: Bubetko! Hea! Hea!

Ráno náruč otevírá,

u postele je Baghíra.

Ráno náruč otevírá

a křičí: Bubetko!

Vezmi nás s sebou

do králičí nory a klidně ještě dál.

Tvý stopy vedou

tam, kde jsem byl i já,

tvůj Mauglí.

 

Bubetka má Gongona,

který jí uklidňuje hlavu.

Je to skřítek z kusu hadříku,

má neskutečnou cenu.

Bubetka má dost síly

na život, když je hrubý,

má v sobě odvahu i kus víly,

umí vycenit zuby

na svět z paneláků

a betonovejch bloků.

 

Žije tady teď - vedle těch,

co už neodejdou...

 

Ráno náruč otevírá,

noc byla jak černá díra.

Ráno náruč otevírá

a křičí: Bubetko! Hea! Hea!

Ráno náruč otevírá,

u postele je Baghíra.

Ráno náruč otevírá

a křičí: Bubetko!

 

Vezmi nás s sebou

do králičí nory a klidně ještě dál.

Tvý stopy vedou

tam, kde jsem byl i já,

tvůj Mauglí.

 

MENTÁLNÍ DÁVIDLO

Není to lehký, já to vím,

když cejtím dikobraza,

kterej bodá vevnitř.

Bodá bodá bodá pořád dál,

bodá, málem už mě roztrhal.

Bodá bodá hlava nehlava.

Born in territory.

 

Mám v sobě zavřeno,

ale potom přijdu já.

Já kopnu do dveří,

já ty dveře otevírám.

Mám v sobě zavřeno,

ale potom přijdu já.

Bude to lepší - už to začíná.

 

Když se se sebou nesejdu,

když cítím, že ze mě

zbývá už jen málo,

málo málo málo málo, to ne,

rozeženu ty hustý roje

a za nima je furóre.

Furóre born in territory.

 

Mám v sobě zavřeno,

ale pomůžu si sám.

Mentální dávidlo -

ó díky! Díky! To je jiná -

už není zavřeno,

není zima ani tma.

Bude to to lepší - lepší, to vím já.

 

Mám v sobě zavřeno,

ale pomůžu si sám.

Opička Bonobo

se doopravdy rozplynula.

Mám v sobě zavřeno

a potom přijdu já.

Bude to lepší -

už to začíná.

 

V nepokoji jsou nestoly,

nežidle a na neposteli

koukám do nestropu - a pak

se nadechnu a můžu vstát.

 

BIBI BALDERIS

Bibi sedí doma,

v jeho hlavě běží divný film.

Bibi se ho bojí

a někdy se pěkně vyděsí.

Čas nikam nechvátá,

chvíli zase běží normálně -

chvíli je to dobrý

a potom už ne.

 

A tak je pod kobercem sám

a vkv vysílá,

jsou to velmi krátký vlny,

který netrvají chvíli.

A tak je pod kobercem sám

a vkv vysílá.

Možná že ho vysvobodí.

Docházej mu síly.

 

Bibi sedí doma,

v jeho hlavě běží divný film,

možná je to román.

Ubíhají další divný dny,

potom přijde kámoš -

Bibi jenom kouří, nemluví,

kámoš odejde a je pryč.

 

A tak je pod kobercem sám

a vkv vysílá,

jsou to velmi krátký vlny,

který poslouchají víly.

A tak je pod kobercem sám

a vkv vysílá.

Možná že ho vysvobodí.

Docházej mu síly.

 

Bibi, pomalu ti končí víkend...

 

Zákon o zachování velikosti citu v jeho bytu

nefunguje už pár let.

Zákon o zachování velikosti citu v jeho bytu

nefunguje.

 

A tak je pod kobercem sám

a vkv vysílá.

Možná že ho vysvobodí.

Docházej mu síly.

 

Bibi, pomalu ti končí víkend...

 

Bibi, pomalu to končí...

 

VŠE ZA 39

Aby to auto zacouvalo

asi tak za dva roky

a ten chlap byl celej čas

v tajnejch hemisférách rád.

 

Aby ta holka, která skáče

kolem lidí, co jdou z práce,

byla jak ve vzduchu drak

a pak by přistála na panelák.

Aby ta horká černá káva

voněla celou noc do rána

a pak by přilez rak

a chodil by v hodinkách.

Aby to všechno zabrzdilo,

aby to aspoň chvíli bylo

asi tak jak nehet a lak -

tak by se to mohlo posunovat

 

zpátky,

zpátky k sobě.

 

Aby to bylo místo tik-tak jen tak,

aby to bylo podle dirigenta

sem tam - jenom sem tam

a pak to dorazilo pomalu k nám.

Aby to bylo taky trochu mimo

třeba jako Quentin Tarantino -

to jo, to se ví, že jo,

dám ruku na tvoje rameno.

 

U Vše za 39

sedí oba společně

a baví je jen sedět,

sedět jen tak zbytečně.

U Vše za 39

sedí oba společně

a vyfukujou kouře

a zpomalujou svět

 

zpátky,

zpátky k sobě.

 

U Vše za 39

si zpívají radostí

a dovnitř choděj lidi

a nakupujou blbosti,

ale oni dva jsou venku

a pozorujou svět

a otáčej ho k sobě

a otáčej ho teď

 

zpátky,

zpátky k sobě.

 

Aby všechno zabrzdilo,

i to, co zabrzdit nesmí,

aby se to zastavilo

a na chvíli zastavil i vesmír.

Aby stromy do betonu

vypustily hodně silný mízy,

aby se zeměkoule z kovu

naposledy otočila

a lidi byli

freezing freezing freezing home -

 

zpátky v sobě.

 

SCHOVANÁ

Upírek je šikulka,

umí jíst a umí spát.

Není tvůj, ale má tě rád.

I ten druhej - když se postaráš.

Je celkem fajn - chodí do školy,

jeho tatínek má oči hladový,

a maminka je psí čumák,

seš tu s nima - kolem je London Town.

 

Uletí týden,

neděle je pro boha,

snad něco přijde

a zatím ani noha.

Uletí týden,

jsi tady už dva roky.

Í tý chce go home,

i ty chceš do Evropy.

 

Hej hej, ten jejich puding se vážně nedá žrát,

a za oknem s jedinou tabulkou se nedá spát.

 

Upírek je šikulka,

kousne tě a budeš upírka.

Si vyrazíš na Camden Town

a budeš tam a budeš tam,

ale kam jdeš ty a proč tu seš?

Po x pivech se pobliješ

a kámoška už je sevřená

v náruči místního Beckhama.

 

Uletí týden,

neděle je pro boha,

snad něco přijde

a zatím ani noha

Uletí týden,

jsi tady už dva roky.

Í tý chce go home,

i ty chceš do Evropy.

 

Hej hej, ten jejich puding se vážně nedá žrát,

a za oknem s jedinou tabulkou

je taková hrozná kosa.

 

Hej hej, ten jejich puding se vážně nedá žrát,

a za oknem s jedinou tabulkou se nedá spát.

 

Uletí týden,

jsi tady už dva roky.

Í tý chce go home,

i ty chceš do Evropy

 

Balíš kufry, zavazuješ boty,

čekaj byty v San Piego City.

 

Ahoj.

 

NÁJEMNÍK

Čich - hmat - sluch - zrak i chuť

by chtěly do šestky

vzít rychle za kliku,

vejít do místnosti.

 

Co tam tak asi může být?

Jsem zvědavý a hladový.

Za dveřmi bydlí nájemník -

stačí jen pohyb.

 

Čich - hmat - sluch - zrak i chuť

úplně spojený,

chechtavý bůh se točí na kolotoči,

holubi na střeše

vrkaj v mínus pěti.

Roztáhnu záclony a oni odletí.

 

Dřevěná podlaha a já

na ní spím sotva hodinu,

chechtavý bůh rotuje dál,

stěny polykaj ozvěnu.

 

Dál jede kolotoč,

točíme se spolu.

Šeptá mi do ucha,

z jakýho důvodu

jsou cesty do šestky

úplně zavátý.

Řeknu mu: děkuju.

Je ráno, půl pátý.

 

Holubi letěj městem.

 

LUJZA A TELMA

My dvě nejsme ztracený -

nás nikdo nerozdělí.

Namalujem si na rty

černý mraky na party

a na koncerty.

 

Co zbylo z hippies?

Co zbylo z hippies - a pak

taky tě vidí -

tančíte.

 

Tvý tělo čeká na život - a ty taky,

tvý tělo čeká na život - a ty se díváš do tmy,

tvý tělo čeká na život - řekni sbohem,

tvý tělo čeká na život - nebo se dotkni.

 

My dvě femme fatalky

jdeme v pátek do války -

máme svoje totemy

v území na posteli.

Jsem divoká Lujza a ty ujetá Telma,

čekáme tu dohromady

na speciální tekutiny.

 

Přijede rytíř,

přijede rytíř - a pak

taky to cítíš -

říká ti: mám u sebe volno.

 

Tvý tělo čeká na život - a ty taky,

tvý tělo čeká na život -  a ty se díváš do tmy,

tvý tělo čeká na život - řekni sbohem,

tvý tělo čeká na život - nebo se dotkni.

 

Máš v sobě vzduch,

krev, srdce, skrytej zájem,

sídlák už spí

a ty tu platíš nájem,

pepřák a nůž,

smrdí to ve výtahu

pod nápisem:

 

Fetujte med

Medvídek úd.

 

JIZVY

Úplně zřízenej s vybitou baterkou

v hlavě nemám nic, v břiše mě žere louh,

ve vlaku do někam je prázdnej jídelák,

lampičky v úplňku blikají: měj se rád.

 

Jizvy mizí - cesta hejbe ,

oknem letí to, co chytit nejde,

jizvy mizí a kolem projde

takový pěkný pár.

Jizvy mizí - cesta hejbe,

oknem letí to, co chytit nejde,

jizvy mizí a paní v modrém

se na mě usmívá.

 

Ty tu vůbec nejsi.

 

Možná se rozplynu v hale na nádraží,

z oblohy na hlavu padají závaží,

dokola trefují ty samý místa -

jenom se zakloním - jsem jako turista.

 

Jizvy mizí - voda se  hejbe,

okem teče, chytit to nejde,

jizvy mizí a kolem projde

takový pěkný pár.

Jizvy mizí - voda se hejbe,

okem letí, to co chytit  nejde,

jizvy mizí a kolem projde

pro Marťana Venušan.

 

Stereo a mono lidi chodí kolem,

mají obličeje obalený ledem,

stereo a mono tunelem a honem

jsem Marťan, ty Venušan.

 

Jizvy mizí - cesta hejbe dál,

jde po ní Marťan a Venušan.

 

DOHASNUL

Dnes v noci půjdu ven

potichu zpívat.

Bude to dobrý,

jako leopardi vyskočej

melodie - císařovny.

 

Hele, tak jo - tak jo,

opustíme tvoje tělo,

až bude po něm,

poletí nad koní klecí.

Jo - tak jo,

opustíme tvoje tělo,

budeš tu ležet

a potom půjdeš domů přeci.

 

Dopolední slunce z dlaždic pálí

do chodidel

a figury morový

se nepohnuly - nedívaly - stály

a držely bobříky hrobový.

To polední slunce z dlaždic pálí

v noci do zad

a figury morový

se nepohnuly - neusmály - stály

a zpívaly a zpívaly a zpívaly...

 

Hele, tak jo - tak jo,

opustíme San Piego,

má v sobě oheň

a dějou se tu divný věci.

Jo - tak jo,

opustíme taky jeho,

bude tu ležet

a potom půjde domů - přeci jo.

 

Hele, tak jo - tak jo,

opustíme tvoje tělo,

až bude po něm,

poletí nad koní klecí.

Jo - tak jo,

opustíte moje tělo,

budu tu ležet

a potom půjdu domů přeci.

 

Hele tak jo.