JUGI z UDG BLOGUJE: Weekend:)
Z tohoto důvodu se nám jen málokdy daří stíhat třídní srazy, narozky či svatby kamarádů... Nejdál svoji asocializaci dotáhnul Pavlík:) Kromě přehozeného režimu týden vs. weekend si přehodil i noc a den. Když jsme se minulý týden domlouvali, že se potkáme v půl třetí odpoledne ve studiu kvůli DVD, řekl, že pokud má být sraz takhle brzo, bude si muset nařídit budíka:)
Na předposlední volný lednový weekend jsem tedy svolal pár kámošů do malé roubenky nedaleko od Rokytnice. To místo jsem si strašně oblíbil. Je to zapomenutá vesnice sotva o dvaceti staveních. To „naše" je témeř na vrcholku. Pod chalupou se rozprostírá krásné údolí a kdyby dole nešuměl potok, bylo by tu úplné ticho. Nikde neřvou davy turistů a není tam skoro žádný signál, což je pro mě,vyhlášeného telefonistu, blahodárná věc:) Nejezdí tam téměř žádná auta, hlavně kvůli tomu, že už při lehce zhoršených podmínkách se sem těžko dostává...
Vyrazili jsme ve čtvrtek večer, cestou se ještě stavili v Ikei na kuličky, takže k cíli jsme se blížili okolo půlnoci. Bohužel už se pomalu stává tradicí, že noční příjezdy do Dušnice se neobejdou bez komplikací. Zastavil jsem v zatáčce a když jsem se pokoušel scouvat, ujala mi přední kola a zadkem jsem zapadl do hromady odhrnutého sněhu na kraji cesty. Štěstí, že tam byl, jinak bychom cestovali rovnou do potoka.
Přivolal jsem na pomoc paní, která roubenku pronajímá a bydlí v chalupě hned naproti. Scouvala k nám se svojí čtyřkolkou, ale po několika marných pokusech nás vyprostit rovněž zapadla:). Do postele jsme se nakonec dostali okolo čtvrté. V sedm ráno přijel traktor a oba nás vytáhnul. Traktorista na mě koukal jako na nablblýho pražáka, co umí jezdilt jen po Václaváku... No co se dá dělat. Nebudu mu přece vysvětlovat, že pocházím z drsného severu:)
Odpoledne jsem se dospal za pecí. To je vám tak super věc. Tam se tak dobře spí. Vůbec se nedivim pohádkovýmu Honzovi, že na všechno pekl:). Počasí nám moc nepřálo. Pršelo témeř bez přestání. Nicméně jsme vyráželi na procházky údolím. Byl jsem spokojenej, že jsem na chvíli vypadl z města a ze stereotypů, kterým se člověk v životě stějně nikdy úplně neubrání, takže jsem ani nebyl zpruzenej z toho, že počasí neláká ani na snowboard ani na běžky. V neděli se navíc vyčasilo, takže jsme s Guillaumem vyrazili na prkna. Paráda. Pár jizd, pivo v bufíku a spousta srandy. Jelikož nám totiž nikdo nerozuměl (aspoň doufám), mohli jsme beztrestně komentovat cokoli nás napadlo a dělat si srandu ze svého okolí. To znáte z dovolených v zahraničí, ne?
Večer jsme seděli a hráli společenský hry nebo jen tak kecali. Zkrátka strašně povedenej weekend:)
