JOSHUA BLOGUJE : On Tour!

Musím se přiznat, jarní šňůry mám radši než ty podzimní. Otepluje se a člověk nemusí tahat aparát ve sněhových vánicích a příšernejch slotách. Naopak začíná hřát slunce a občas se i zazelená. Tento týden jsme měli na počasí doslova štěstí. Žádný zimní bundy a žádný omrzliny na nohou při nočních návratech. Konkrétně jsme jeli na Moravu. Ve středu Olomouc, ve čtvrtek Zlín, v pátek Studénka a v sobotu už na cestě zpět ještě Hradec Králové. Na všech místech nám předskakovali mladý kluci z Karlovejch Varů. Jmenujou se Good Fellas a hrajou komplet akusticky. Hodně sehraný, celkem návyková produkce a navíc úplně v klidu lidi. Co víc si přát.

Strašně jsem se těšil, že vypadnu z Prahy, z toho neustálého kolotoče a že se vlastně tak trochu uzdravím, což se asi povedlo. Byl jsem totiž už lehce ve stíze, že se z těch divnejch plicních problémů na dobro nedostanu. Ale věděl jsem, že mě z toho celá ta banda psychopatů v dodávce nějak dostane. Všechno se začalo komplikovat už na začátku cesty, kdy jsme se dozvěděli, že dva členové prostě vůbec nemůžou vyrazit. Špalda, protože je ukázkovej taťka a Laury z důvodu herecký vytíženosti. Hraje teď totiž na stálo v jihlavským divadle a nějak se to začalo se zkoušením hrotit, tak to zrušil. Takže když jsem přelítnul zkušeným okem uživatele dodávka, viděl jsem jen takzvanou radu starších. Naloděný byly jenom vyjetý legendy -)) A to doslova.

Středa byla moc fajn. Hráli jsme v Jazz Tibetu a promotér byl příjemnej mlaďas v našem věku. Navíc Atilla přitáhnul nějaký psycho přípravky k líčení od našeho novýho sponzora. Oriflame jsme si patlali před koncertem na obličej a totálně jsme se tomu chlámali. Vypadali jsem jako nějaký pasáci z legendární knihy „Děti ze stanice Zoo“. Živák byl fakt pure rockenrolovej a já si to hodně užil, protože mi nikdo netroubil zblízka do ucha. Spali jsme kousek na koleji a já si vybral Míru, protože má vždycky spoustu čtení a taky nechrápe, nehulí a prostě nedělá bordel. Druhej den jsem hned vyrazil do místní vinotéky a koupil Sauvignon 2008 od Uhera, Rulandský šedý 2007 od Marady a Sovín Zweigeltrebe 2000. Všechno jsem si pěkně schoval, protože jsem ještě dozobával antibiotika, takže jsem to nechtěl hrotit.

Pak jsme v dodávce prstem trefili první místo na mapě a vyrazili. Hrad Tovačov kousek od Kroměříže. Pohodová procházka a pak gastro pecka v místním pajzlíku. Jednoduše řečeno krásný věci. Hned jsem na sobě cejtil, jak se vyklidňuju. Po tomhle odpoledni v přírodě jsme si to namířili do Zlína, kde jsme se ještě stavili na zábavnej battle na motokárách. Dal jsem druhýmu vteřinu, ale nemohl skoro chodit. Uff. Večer jsme byli v Loftu 577. Malej kavárenskej klub s pěknou atmosférou a moc dobrým kafem. Spaní bylo v bytě 4 + 1 nedaleko a zase jsem šel spát kolem dvanáctý. Tomuhle bych před pěti lety neuvěřil. Třetí v řadě bylo město zaslíbené Good Fellas. Peklo ve Studénce. Taky jsme se skončili trochu nadraný, ale to už byla povinnost. Kluci pak dělali hroznej bordel a já na to jen zíral. Poslední koncert v řadě měl bejt v Hradci Králové a dokonce už přijel i Špalda, takže jsme ho za trest nechali hrát sĺa skoro v každý věci. Promotér by,l postarší pán z motýlkem, jako vystřiženej z kulečníkových magazínu. Na začátku jsem měl trochu obavy, ale musím říct, že spoustu lidí by se od něj mohlo učit. Profesionál jak se patří. No a po příjezdu do Prahy jsem si dal ještě Vibronics a United Forces of Dub v Crossu. Dub massive jako třešničku na dortě.

Teď je čas si od klubů zase odpočinout. Ale jde to vůbec?