POETA BLOGUJE: Divnofilmy

I u nás existuje celá řada bláznů, které neuspokojují filmy s vychrtlou Lindsey Lohan, fešákem Robem Pattinsonem nebo kresleným autem/rybou/robotem/duchem/veverkou/whatever. Takoví radši sledují šedesát let starý horror o vraždícím zmutovaném embryu s prvky porna nebo černobílý opus plný špatně udělaných létajících talířů. Na světě je totiž jedna věc moc hezká - máme na výběr.

Ačkoliv to tak nevypadá. Je strašně snadné jít s davem, sledovat stejné filmy, číst stejné servery, sjíždět stejná videa, kupovat stejnou kosmetiku, stejnou značku kabelek, chodit do stejných klubů atd. atd. Většina z vás to tak nejspíš má. Ono, být "mimo" není lehké, zvláště pokud člověk podlehne pocitu, že to on je ten špatnej, když neviděl Kajínka a nemyslí si, že by ho měli hned pustit z vězení. Jenže je to fakt takhle? Nejsem plnohodnotnou součástí společnosti, když mě neuchvátil Justin Bieber a nevím jaká Miss je zrovna ta aktuální?

Tím chci říct, že není lehké být svůj, ale stojí to za to. Člověk je ve finále šťastnější. I přes oběti. Uvedu další příklad oběti. Za oběť dávno nepovažuju divný pohled lidí po té, co jim řeknu, že jsem včera viděl krásnej film jménem The Attack of Giant Spiders. Za oběť považuju třeba to, že je problém najít dívku podobného zájmu. Ono psát inzerát "mladý a nadějný blíženec se sklony k čirému bohémství hledá dívku, jež také ráda sleduje béčkové filmy a zombie horrory" asi není věc s velkou šancí na úspěch. Vím to dobře. Sice nepíšu nikam inzeráty, ale když mluvím s dívkou o filmech, říkám pravdu. "Ano, viděl jsem Titanik a nebyl špatnej, ale mnohem více mě bavil Toxický mstitel o zmutovaném looserovi s vražedným mopem..."

Nebo když jsem bydlel s dívkou. Nechci to zlehčovat, ale nepochybně má záliba přispěla k našemu rozchodu. Večerní hádky na téma "co si pustíme za film" byly velice časté. A nebylo to jen proto, že jsem nadšeně mluvil o filmu s přerostlou příšerou (které jsou navíc vidět struny, na kterých visí). Často šlo jen o to, že jsem nás chtěl trochu kultivovat opravdu kvalitním filmem ze šedesátých let. Nebo jakýchkoliv jiných let. Federico Fellini, Jacques Tati, prostě klasikové a géniové. Mam to mnohem radši než cokoliv nového, i když samozřejmě i teď vznikají dobré filmy. To ne, že ne. Jenže má dívka chtěla rychlé střihy a nechtěla už večer moc přemýšlet. A myslím, že tak to má většina dívek. A ty, co to tak nemají často zase nejsou tak pěkné... Heh, to si zase vyslechnu...

Samozřejmě, že u filmu se dá i odpočívat a pak také rád sáhnu po nějaké stupiditě typu Transformers. Jenže zrovna Transformery sem vypnul asi po pěti minutách. To už je na mě moc debilní, moc laciné, moc prvoplánové a moc předvídatelné. To mi přijde fakt lepší mimozemšťanka s reflektory místo prsou a dokonale stupidní dialogy popisující něco, na co neměli autoři prachy, aby to natočili a ukázali. Protože z filmu o mimozemšťance je jasný nadhled a je cítit to nadšení, se kterým tvůrci tenhle krásnej nesmysl točili. Stejně tak třeba ten Toxický mstitel. Není to intelektuální perla, ale ono si to na ni ani nehraje. Jde o srandu, jde o styl a o další prvky tvořící celý kult b-movies.

Ještě bych rád dodal, že tahle záliba by mohla být horší. Slyšel jsem, že v Čechách třeba minimálně hudebník Roman Holý má tuhle úchylku dotaženou mnohem dál a sbírá nejdivnější a nejbrutálnější horrory vůbec, většinou z hodně přehnané italské produkce. To už je na mě trochu moc. Nebo asiaté se svým krvavým mučením těhulek a dalšími strašnostmi. To už mě nebere. Mě baví ten b-movie lehce zevlácký a často z nutnosti (low budget) velice kreativní Styl. A nebo pak filmy, o kterých člověk může přemýšlet. Dvouhodinové klipy alá MTV s hodnou brýlatou dívkou, jež najde lásku a ještě zjistí, že je princezna, to fakt ne. Díky.

No nic. V podstatě jsem dneska chtěl do tohoto blogu dostat jen dvě věci. Za prvé lehce oslavit a vypíchnout kultovnost béčkových filmů a za druhé povzbudit všechny s divnými zálibami, aby se za ně nestyděli. Lidé se rodí jedineční a bylo by super, kdyby takoví zůstali. Protože já je takové mam rád. A teď si jdu pustit svůj nejnovější přírůstek. Jmenuje se v překladu Mravenčí terror. Podle fotek půjde o obří mravence obklopené (jak jinak) špatnými herci, co brzy zemřou v megakusadlech. Yeeeaaah!